Vaření s dětmi

Znáte ji. Taková ta malá kuchyňka pro děti. Plastová (v lepším případě dřevěná), se dřezem a kohoutkem, ze kterého (překvapivě) neteče voda, se vším tím plastovým nádobím, mixéry a mikrovlnnou troubou. Některé z kuchyněk, na kterých se dospělí (ve své snaze co nejvíce se přiblížit originálu) opravdu vyřádili,  mají i světýlko v troubě a plotýnku, která po zapnutí zčervená.
Well... Nic proti tomu.

Mnohokrát jsem viděla děti, které si s takovouto kuchyňkou zapáleně hrály. Na kuchaře a kuchtičky, na restauraci, na maminku a tatínka. A vypadaly velmi spokojeně.. A proč taky ne.
Ale na druhou stranu...  mi občas připadá, že se snažíme přiblížit originálu natolik, že vlastně nedáváme prostor dětské fantasii... 
Všechny ty hotové hračky, přesné modely aut, panenky, které vypadají jako opravdová miminka, sady pro kadeřnice a pro doktory, všechny ty plastové malé věcičky, které se tak rychle rozlámou a poztrácejí a vlastně pro nás nemají valnou hodnotu (jak by tedy mohly mít hodnotu pro naše děti?).
A přitom bychom většinu z těchto věcí mohli dětem dopřát tak, jak jsou. A uvádět je tak do našeho světa, ukazovat jim, jak se v něm my sami chováme a orientujeme. Vlastním příkladem. 
Společně stráveným časem. 

Pojďme tedy tentokrát namísto motivování dítěte ke hře s dětskou kuchyňkou usmažit společně palačinky. A když píši společně, myslím tím s aktivní dopomocí dítěte, buď sedícího na lince tak, aby mělo o všem přehled a na všeho si mohlo sáhnout, nebo v jeho úrovni, aby tak mělo stejné možnosti. A dát si pak palačinky k obědu s tím, že vyzdvihneme dítě, které se na přípravě podílelo.
Pojďme protentokrát nenadávat nad rozlitým mlékem a rozsypanou moukou a zaměřme se na to, co tímto časem dítěti poskytneme.. A je toho dost.
  • dítě se naučí připravit samo (nebo s dopomocí) určité jídlo, v našem případě palačinky
  • dostane od nás důvěru, že zvládne věci samo, zvyšujeme jeho sebedůvěru
  • dítě se stává samostatnější
  • s dítětem strávíme plodný čas nějakou společnou činností
  • mladší děti si procvičí jemnou motoriku (míchání, sypání, přilívání...)
  • starší děti se naučí odměřovat, vážit, zopakují počítání
  • a k tomu všemu se všichni dobře najíte!
A nevýhoda deseti minut navíc uklízení? Po všech těch pozitivech, co nám společné vaření přináší?

 Nejedná se ale jen o vaření.
Ve hře je i zahradničení, kompostování, starost o zvířata (namísto obřích plyšáků, online farmářských her a zvířátek v aplikacích, které musíme párkrát denně nakrmit, jinak jim strojíme online pohřeb). Výroba ze dřeva s hřebíky a opravdovým kladivem (ne jen tím plastovým, kterým může dítě ztlouci tak maximálně svého sourozence). Opravdová sada na šití s výběrem ústřižků látek (tu ocení zvláště holčičky - namísto módních aplikací a pořizování nových a nových outfitů pro barbíny). Pokud je dítě zapálené do světa dinosaurů, nedávejme mu jen knížky, vyjeďme hledat fosílie. Pokud chce vědět více o zdraví a panu doktorovi, pořiďme mu jeho vlastní lékárničku s obvazy...
Pokud..
Pokud..
Zkrátka a dobře - nespokojme se vždy a jen s náhražkou. Každý den je dítě větší a větší, každý den má šanci učit se nové a nové věci, každý den, kdy mu dáme příležitost, důvěru a vložíme do něj určitou znalost a dovednost, je dnem, kdy je sebejistějším a samostatnějším.

A tak jen na závěr - do toho!

Komentáře

Oblíbené příspěvky